Co bych ve svých hodinách změnila?

Za 15 let své učitelské praxe jsem učila dějepis jen svůj první rok ve školství. Byl to očistec. Žáky hodiny nebavily a mě nebavily také. Od té doby jsem učila jen informatiku. Stále jsem se však ještě nezbavila myšlenky, že bych chtěla dějepis učit a chtěla bych, aby se na mé hodiny těšili všichni žáci, nebo alespoň nadpoloviční většina.

Můj problém s nezajímavou frontální výukou mohou dnes částečně vyřešit digitální technologie a jejich rozvoj. Můžeme se vydat do galerií, muzeí i zámků, aniž bychom opustili třídu. Žáci mohou sami bádat. Bohužel při vymýšlení náplně hodin jsem narazila na nedostatek času. Asi jako všichni učitelé. Máme příliš mnoho poznatků, které chceme (nebo podle ŠVP musíme) předat našim žákům, ale příliš málo času. Z tohoto důvodu mě zaujala série článků o tvořivém myšlení. Hned v prvním článku jsou pro naše školství převratné až kacířské požadavky. Dle George Courose bychom měli zapojit studenty do rozhodování o změnách ve výuce, připravit je na cokoliv, co je čeká, neřešit technologie a aplikace, ale zaměřit se na žáka a jeho prospěch, vyměňovat si informace a poznatky s kolegy.

A právě spolupráce je velmi důležitá pro rozvoj gramotností.