Drátěným modelům pomalu odzvonilo aneb digitální technologie pomáhají

Desítky let jsme mohli na všech školách sledovat scénu, kdy učitel matematiky si ze svého kabinetu vykračuje obtěžkán drátěnými modely těles. Krychle, kužel, jehlan neforemně poskládané v náručí pedagoga, který míří k žákům s posláním osvětlit tematiku prostorové geometrie.

Drátěné modely byly dlouhá léta nedílnou součástí výkladu učitele. Tužka či ukazovátko nahrazovalo tu výšku a jindy například tělesovou úhlopříčku. Pro představivost žáků byly tyto názorné instruktáže nezbytné. Nevýhodou však bývalo, že mnohdy skončilo pouze u toho. Žáci se nedostali k vlastní práci s tělesem. Málokterá škola byla vybavena modely pro každého z nich. Změna k lepšímu přichází s nástupem technologií do výuky a vede  k rozvoji digitální gramotnosti. Téma těles k jejich zapojení přímo vybízí. 

Například s programem Geogebra se setkal snad již každý učitel matematiky. Někteří z později narozených absolvovali během vysokoškolského studia předmět, který je s výhodami aplikace seznámil. Ostatní mají možnost navštívit školení, zhlédnout instruktážní videa (například z kanálu matwebcz) nebo webinář (například od paní lektorky Veroniky Havelkové).

Těm, co neví, kde mají začít, nebo jen hledají inspiraci, doporučuji Slovník těles. Vše potřebné z geometrie v prostoru naleznete přehledně uspořádané zde. Žáci zde mají možnost manipulovat s tělesy, a dokonce měnit jejich rozměry jednoduše v reálném čase, což se nám u drátěných modelů nepodaří. Právě dynamika se stává novou výzvou pro výuku geometrie. 

Dalších materiálů lze najít na internetu nespočet a výroba vlastních není také žádná věda. Chce to jen chuť zkusit něco nového, žáci tento krok jistě ocení.